Zeď stavět nemusíš…
Leden je podle mého názoru ze všech měsíců v roce ten nejméně zajímavý. Nemastný, neslaný, se přímo hodí říct… Prosinec má dárky, Silvestra, večírky…, únor je suchý, v březnu začíná jaro…., ale co má leden?
Leden má výčitky svědomí!
Předsevzetí, které v prosinci vypadalo jako dobrý nápad a člověk už se nemohl dočkat, až je začne realizovat (chodit třikrát týdně do posilovny/na badminton/jógu/pilates), záhadně v lednu ztratilo přitažlivost. Za prvé člověk stydí a nechce se ztrapňovat! V lednu chodí do posilovny všichni – poznávací znamení fungl nové fitness oblečení. Za druhé se člověku nechce!
Před několika lety v prosinci jsem si zcela vážně naplánovala, že budu chodit:
- 2x týdně na tenis,
- 1x týdně na jógu,
- 1x týdně plavat,
- o víkendu se půjdu lehce proběhnout,
- a jednou za 14 dní půjdeme do divadla.
Připadalo mi, že je to dobrý plán!
Nevím, proč jsem si myslela, že v lednu cokoliv z toho podniknu. Nerada chodím do bazénu, protože pak mám mokrou hlavu a vyfénovat si vlasy v humidoru (vlhké a přetopené umývárně) je nemožné. U jógy trpím komplexem méněcennosti, protože jsem se nikdy nenaučila Pozdrav slunci. Běhat nemohu, protože mi v uších nedrží sluchátka! Do divadla chodím, jen když mi někdo strčí pod nos lístky, protože nevím, co mám chtít vidět.
Jedna činnost se však pro tento měsíc hodí skvěle.
Upečte si v lednu chleba. Chleba totiž potřebuje klid, mír, pohodu, teplo a žádné courání sem a tam a s tím související průvan.
Receptů na chleba je spousta a já jsem v životě vyzkoušela jen tenhle jediný. Bylo mi totiž řečeno, že je jednoduchý, vždycky se povede a výborně chutná.
Tak jsem to zkusila a potvrzuji, že je to tak. Celá rodina je z mého chleba nadšená. Vážně je jednoduchý a povedl se i na poprvé, kdy jsem si na váze omylem přepnula gramy na unce, takže jsem vyrobila opravdu hodně těsta!
Pečení chleba má v sobě jak prvky meditace (magie kvásku, historie, kořeny), tak kousek napětí (jak bude chutnat, vyklopí se, co udělá zrovna tahle kombinace koření).
Chleba může chutnat pokaždé jinak. Záleží, co máte rádi a co tam přidáte: vlašské nebo jiné ořechy, sušená rajčata, olivy, semínka, koření…
Úžasná záležitost, tenhle chleba a to nejen v lednu! Děkuji Hani Mani! 🙂
Jednoduchý recept na kváskový chleba:
- Bude nezbytné opatřit nejprve kvásek! 🙂
- Večer: Lžíci (nebo dvě) kvásku dáme do větší mísy, přidáme 200 g žitné mouky a 200 ml vody. Přikryjeme a necháme stát na kuchyňské lince do rána.
- Ráno: Odebereme lžíci kvásku do malé uzavíratelné misky a odložíme do lednice na příště. (Kvásek vydrží týden, deset dní.) Do mísy, kde nám vzešel kvásek, přidáme:
- 300 g mouky (150 žitné, 150 nějaké jiné – např. celozrnná špaldová hladká nebo třeba pohanková, tady asi lze experimentovat)
- 120 g ovesných vloček (nemletých)
- 1 lžíci soli (zarovnanou)
- ½ lžíce cukru
- 2 hrsti slunečnicových semínek
- Dále přidáme např. celý kmín (2 lžičky), sušený česnek (0,5 lžičky), vlašské ořechy (hrst). Drcené lněné semínko (2 lžíce) a třeba dýňové semínko nasekané (1 lžíce).
- 450 ml vody.
- Vařečkou důkladně promícháme.
Formu na nádivku vymažeme sádlem (nebo něčím jiným). Na dno nasypeme hrst slunečnicových semínek a na ně umístíme chlebovou hmotu. Vršek opět posypeme semínky, tentokrát třeba dýňovými. Zakryjeme alobalem nebo utěrkou a necháme 3 – 4 hodiny kynout.
Troubu rozpálíme na 200 stupňů a na dno umístíme prázdný plech.
Jakmile je trouba horká, na plech opatrně vlijeme vodu. V troubě se tak vytvoří vlhkost a to prý má chleba rád. Dáme chleba do trouby na 10 min, poté snížíme teplotu na 180 a dopékáme přibližně 60 min. Vyndáme a vyklopíme z formy, a vrátíme ještě do trouby, aby zhnědly strany a vytvořila se kůrka. Tak zhruba na 15 min. Necháme ho vystydnout pod navlhčenou utěrkou – vydrží pak ještě déle.
Na posledním kurzu byli účastníci z chleba nadšení a tak si myslím, že byste mohli být i vy. A o svá předsevzetí se nebojte! Je jim dobře, tam kde jsou a nikam neodejdou. Můžete na nich pracovat po zbytek roku. Teď v lednu pečte chleba. Ať vám dobře kyne! 🙂
