Den díkůvzdání je svátek, který naše rodina slaví už 15 let. A to přesto, že nemáme v Americe ani Kanadě žádné kořeny a příběh otců poutníků známe jen okrajově.  

Jak se tedy stalo, že každý rok pečeme krůtu s kaštanovou nádivkou?

To je tak. Můj muž je docela jiný než já a vlastně nemáme moc společných zájmů. Já jeho vytrvale informuji o zdravé výživě, on mě o autech. Já miluji dovolenou tam, kde je moře, bazén a usměvaví číšníci roznášejí drinky s paraplíčky, můj muž miluje vařit čaj v kempu na lihovém vařiči. Atakdále, atakdále.

Jednu věc ale společnou máme. Oba milujeme seriál Přátelé! Každý díl jsme viděli alespoň 20 x a jistě ho ještě aspoň 20 x uvidíme. Funguje totiž velmi terapeuticky, když je člověk sklíčený, nemocný nebo naštvaný. V neposlední řadě ho máme rádi také proto, že byl natočený v době, kdy bylo možné, aby šestice hlavních protagonistů měla stejnou barvu kůže a stejnou sexuální orientaci. Čili něco, co už je dnes vyloučené. Dnes jsou na to kvóty.

Kdo seriál zná, ví, že v každé sérii je jeden díl věnovaný právě Dni díkůvzdání. No a je to právě 15 let, co jsme se rozhodli, že si přesně takovou slavnostní večeři, na kterou pozveme pár přátel, uděláme u nás doma. Fakt, že máme čtyřměsíční dceru, malý byt i malou troubu, nás nemohl zastavit.

Tohle jsme my před 15 lety (2006)

S nadšením jsem hledala recepty, jak upéct desetikilovou krůtu, jak na kaštanovou nádivku, dýňový koláč, brusinkovou omáčku atakdále. Nikdo příliš nevěřil, že to bude poživatelné, ale opak byl pravdou a já byla za hvězdu. Upéct krůtu do měkka je totiž ta nejtriviálnější věc na světě, ale to nikdo nevěděl, takže jsem posbírala snadné body.

Od té doby se to stalo tradicí. Za těch 15 let jsme nepekli krůtu jen dvakrát. Poprvé, když jsme rekonstruovali dům a celá rodina včetně psa a dvou morčat žila po dobu 4 měsíců na dvaceti metrech čtverečních, a podruhé, když byl lockdown. Chvíli jsme přemýšleli o tom, že pozveme přátele alespoň k výdejnímu okénku, ale nakonec jsme nebyli v té správné náladě.

Každý rok si říkám, že už se na to vykašlu – přeci jenom je to hodně práce. Většinou je nás okolo čtrnácti  (až šestnácti) a jak jde o jídlo, jsem perfekcionista – nechci nic ošidit. To, co je každý rok stejné, je:

  • Pečená krůta
  • Šťouchané brambory
  • Kaštanová nádivka
  • Dušená zelenina 
  • Brusinková omáčka

To, co se mění, je předkrm, dezert a hosté. Chtěli bychom tu mít všechny, které máme rádi, ale to nejde a tak se aspoň snažíme trochu to střídat. Dříve to býval večer pro dospělé a děti jsme vykazovali k babičkám a dědečkům. Jak ale rostly, začaly si to brát osobně a tak jim dnes už nebráníme. Říkáme si, že za pár let už o to zase ani nebudou stát.  

Na konci dne mě pravidelně napadá, že to za to stálo. A že to byl jeden z nejhezčích večerů v roce. Tak zase za rok!

… a tohle jsme my dnes (2021)

Jak na krůtu:

Říká se, že krůta má devatero druhů mas. Navíc se jedná o maso málo tučné, s vysokým obsahem bílkovin. Pečená krůta je ale především neskutečně chutná záležitost, jejíž příprava je až směšně jednoduchá.

V první řadě si najděte dobrého dodavatele. Já už léta volám na začátku listopadu panu Fedorovovi z farmy Skupeč. Dodává mi každý rok krůty dvě – jednu na náš Den díkůvzdání a druhou na 25. prosince, kdy ji peče moje maminka. Krůta je vždy čerstvá, dokonale čistá a šetrně poražená. To se pozná.

Krůtu je třeba mohutně nasolit, pěkně to vmasírovat do kůže ze všech stran. A pak…., už nic. Krůtu umístíme na plech, přikryjeme alobalem, nastavíme troubu na 120 stupňů a jdeme od toho. Obvykle krůtu pečeme zhruba od devíti hodin ráno do šesti hodin do večera. Okolo druhé hodiny odpoledne začneme trochu přidávat na teplotě, aby měla krůta na konci zlatou kůrčičku. Cca dvě hodiny před koncem sundáme alobal. Průběžně také odebíráme šťávu. Krůta se vůbec nepodlévá – vypeče se z ní hrnec šťávy!

Nakonec krůtu vyndáme z trouby a necháme jí alespoň 20 min odpočívat, než se pustíme do krájení. Nakonec začneme ořezávat maso do dostatečně široké mísy, aby si každý mohl nabídnout ten kousek (z devíti druhů mas), na který má chuť. Je dobré mít nachystané krabičky a po skončení večeře zbytky rozdat spolustolovníkům. Druhý den je také výborná!

Upéct krůtu je opravdu až řeklo by se banální. Tak abych přidala něco hodnotného, podělím se s vámi o recept na nádivku. Je to naše rodinné stříbro.

 

Jak na nádivku:

Na nádivku potřebujeme: 15 rohlíků, půl litru mléka, játra z krůty, vlašské ořechy (hrst), upečené kaštany, petrželovou nať, 5 – 6 vajíček, sůl, pepř, muškátový oříšek.

Rohlíky nakrájíme na kostičky a přesuneme do mísy. Nalijeme na ně mléko, relativně bohatě je pokropíme, aby byly pořádně navlhčené. Dále pokrájíme najemno krůtí játra, vlašské ořechy a pár kaštanů. S kaštany bývá největší práce. Po letech se mi nejvíce osvědčilo o den dřív je namočit na hodinu do vody, poté je vyndat, osušit, naříznout tvrdou slupku do kříže a v troubě je péct zhruba půl hodiny. Jakmile zchladnou, dají se vcelku lehce vyloupnout ze slupky. Druhý den pak s nimi naložíme, jak je třeba. S kaštany se to ale má tak, že jsou hodně sladké. Dávám jich proto do nádivky jen pět – šest, abych o ní ještě mohla tvrdit, že je kaštanová, ale aby zároveň nádivka nezískala příliš nasládlou chuť.

Nakonec do směsi k rohlíkům přidáme sůl, pepř, petrželku a vydatně muškátového oříšku a vyklepneme do toho pět, šest vajec. Vůbec se neobtěžujeme s nějakým oddělováním žloutků a bílků – věřte, že je to úkon zcela zbytečný.

Promíchanou hmotu přesuneme do formy na nádivku a pečeme odděleně od krůty cca hodinu (180 stupňů.)

A to je celé. Nádivku si můžeme připravit den předem. Jakmile je pak krůta upečená a odpočívá vyndaná na kuchyňské lince, vložíme nádivku do trouby, aby se prohřála. Nejlepší je samozřejmě v doprovodu pečené krůty, vydatně politá šťávou, se šťouchanými  brambory a zeleninou (letos jsme měli kapustičky a fazolky edamame) a s brusinkovou omáčkou.

Takovou večeři vám vřele doporučuji, byť kalorický příjem bude pravděpodobně nepatrně vyšší, než je záhodno. Především ale pozvěte ke společnému stolu ty, co je máte rádi. Uděláte tím pro své zdraví mnohem víc, než nějakým cvičením nebo doplňky stravy. U nás to tak alespoň funguje a za to vzdáváme rádi díky!

 

Blogerka

Eva alias Cookacka miluje jídlo jíst, nakupovat, vařit..., a také o něm a psát. Především však učí lidi vařit štíhle, aby se jednou provždy zbavili svých problémů s váhou a trávením. Více o ní si můžete přečíst tady.

Koukněte i na tenhle článek